Tento článek je volným pokračováním příspěvku s názvem „Zkouškové období v klidu a s přehledem“, ve kterém jsem na začátku loňského zkouškového období shrnula tipy, jak se učit v závislosti na tom, jakým typem jste, zda vizuálním, auditivním či kinestetickým, kdy k učení potřebujete chůzi, jako jedna z postav známého filmu Marečku podejte mi pero. 

K článku Jak se zbavit strachu a stresu ze zkoušek mne inspirovaly diskuse mezi studenty, ať už v životě reálném nebo tom virtuálním.

Mezi nejčastější rady studentů studentům tak například patří:

*Procházky přírodou

*Uvolnit se sportem

*Vše si naplánovat

*Nechat si na zkoušky dost času

*Vyhnout se těm, co se bojí a stresují ostatní

*Pořádně se vyspat

*Použít uklidňující látky  

*Meditace

*Nic

Podívejme se na jednotlivé rady trochu blíž.

Procházky přírodou jsou určitě super. Přijdete na jiné myšlenky, probíraná látka se pěkně utřídí, hlava se provětrá, příjemně se unavíte a mozek si odpočine. Takže za mne určitě dobrá volba.

Pokud nemáte nablízku přírodu, nezbývá, než vyrazit aspoň do města. To však už v sobě skýtá různá nebezpečenství ve formě „občerstvoven“, kamarádů, nebo třeba impulsivních nákupů :). Každopádně ale zvednout a jít se projít po městských ulicích je stále lepší, než sedět doma a stále dokola se stresovat nad skripty.

Pro ty z vás, kteří procházku nepovažují za pořádnou fyzickou aktivitu, je tu rada další – uvolnit se sportem.

K tomu asi není moc co dodat, jít si zaběhat, zahrát tenis nebo se potrápit v posilovně…, je celkem jedno, jakou z aktivit si zvolíte, od stresu vám pomohou všechny.

Plánování je základ, v již zmiňovaném článku najdete pár tipů jak rozvrhnout pořadí zkoušek a časově si je naplánovat.

V zásadě máte dvě možnosti, buď začít těmi nejtěžšími, abyste je měli za sebou a byli více v klidu, a nebo naopak volit pro rozjezd zkoušky jednodušší, jejichž složení vás uklidní a naladí.

Nechat si na zkoušky dost času je samozřejmě také důležité. Určitý čas na „uležení“ vstřebaných informaci se docela hodí. Dost času by mělo znamenat přiměřeně času.

Málo je stresující, ale zbytečně moc, vám stejně nepomůže neboť platí, že úsílí * čas se rovná konstantě, neboli, máme-li zbytečně moc času, valnou část ho stejně proflákáme neboli prokrastinujeme.

Vyhnout se těm, co se bojí a stresují ostatní, je rada nad zlato. Na Moniku vzpomínáme na spolužáckých srazech ještě po letech.

„Nevíš, kdy jde na zkoušku Monika? Cože v úterý? Tak to se musím rychle přepsat na čtvrtek!“ S Monikou jsme na zkoušky chodit nechtěli. Nechápejte mne špatně, byla to fajn holka, ale při čekání před zkouškou pokládala velmi nepříjemné otázky. „Na tohle se určitě ptá. Umíte ty vzorečky? Včera jsem se je učila celý večer, prý patří mezi jeho oblíbené otázky…“ Zkrátka dokázala rozhodit úplně každého a i ti největší flegmatici a pohodáři se raději zapisovali na jiný termín.

Pokud tedy máte mezi svými spolužáky někoho podobného, nenechte se rozhodit :).

Na druhou stranu není úplně od věci si zjistit, na co se zkoušející obvykle ptá. Postesknutí: „To snad není možné, vždyť se ptám stále na to samé a oni si to ani neřeknou!“ Se občas ozývá snad z každého kabinetu, učebny či kanceláře.

A jak už to tak v životě bývá a někdo má smůlu na otázku tak někomu naopak může trochu toho štěstíčka přiletět. Jako jednomu nejmenovanému studentovi, který celý rozechvělý čekal na chodbě, než na něj přijde řada u státní závěrečné zkoušky. „Na co se tě ptali?“ Vyptával se studentky, která právě vyšla ze dveří. „Ále chtěli namalovat ten graf, co jsme měli na třetí přednášce.“ „Proboha jaký, ten už si fakt nepamatuju!“ Studentka mu onen grafík rychle načrtla na desky skript a vysvětlila, co vyjadřuje. A za poučeným studentem se zavřely dveře.  Když se dveře opět otevřely, vyšel celý vysmátý. „Tak co, na co se tě ptali?“ „Ále, v pohodě. Nakreslil jsem graf z třetí přednášky a vysvětlil k čemu slouží“. 🙂

Mezi další dobré rady patří pořádně se vyspat. Pořádný spánek je nezbytný k tomu, aby vám to fakt dobře myslelo.

Co se týká doby učení, pak samozřejmě záleží na tom, zda jste svým založením spíše sovy nebo skřivani.  Zatímco pro skřivany bude nejvhodnější dobou k učení ráno a dopoledne, pro sovu by ranní budíček byl utrpením a dobré výsledky nepřinesl. Většina lidí se pohybuje mezi těmito póly, tak je fajn vyzkoušet, která denní či večerní doba je nejlepší právě pro vás.

Osobně jsem spíš skřivan, než sova, ale když nemám svých 8 hodin spánku, den nestojí za nic :). Zkoušela jsem se učit ráno i pozdě večer, a zjistila, že co se nenaučím do oběda, už nedoženu. Ono se ostatně říká, že: „Věda je boj. Dopoledne s hladem a odpoledne se spánkem“.

Když jsem se učila pozdě večer, tak kromě lítostivých myšlenek: „Všichni si pěkně spí a já chudák se musím učit“ mne zpravidla přepadl také spánek. Na druhou stranu dokážu pochopit, že někomu se naopak v nočním tichu může učit mnohem líp. Jen je potřeba skončit včas a před zkouškou se pořádně vyspat.

Zatímco všechny předchozí rady a tipy mohu jen doporučit, do použití uklidňujících látek bych se opravdu nepouštěla.

Vsadit můžete ale na bylinky, takový čaj z meduňky vám nervy krásně uklidní.

Meditace, rada pro senzitivnější jedince, na kterou třeba technicky zaměření studenti mohou koukat trochu svrchu. Ale proč to nezkusit? Občas vypnout myšlenky, které se nám neustále honí hlavou, může být úlevné. Stačí se na chvíli zklidnit, najít si místo, kde vás nebude nikdo vyrušovat a pohodlně se usadit.

Zpravidla se medituje v tureckém sedu, ale nemusíte si uzlovat své údy, klidně si můžete i lehnout, mělo by vám být příjemně. A teď už jen stačí soustředit se na svůj dech, chvíli ho jen pozorovat a postupem doby ho začít prohlubovat a soustředit se na délku nádechu a výdechu. Když se objeví jakákoliv myšlenka, jen ji vezměte na vědomí a pošlete dál, nijak se jí nezabývejte. Meditaci můžete podpořit také hudbou nebo přímo řízenou meditací, kterých najdete na internetu spoustu.

Nic. Poslední rada zní, nedělat proti strachu a stresu vůbec nic.

K této radě asi není moc co dodat. Snad jen to, že zatímco pro některé studentky a studenty je zkouškové období obdobím strachu a stresu, jiní ho berou spíš jako období volna. Konec konců zkouška vychází ze slova zkoušet, a tak to prostě jdou v klidu a pohodě zkusit.

A úplně na závěr jedna generacemi prověřená rada: „Když nejde o život, jde o …..“

Zkrátka, když vás začne stres a strach přemáhat, zkuste si představit, co nejhoršího by se vám mohlo stát. Neuděláte zkoušku. No je to trochu nepříjemné, babičky budou zklamané, vás to bude štvát a mrzet, ale přece ještě existují opravné termíny.

V nejzazších případech máte i možnosti přerušení či prodloužení studia. A konec konců, i kdyby vás ze školy vyhodili, bude to začátek jiné životní etapy a třeba ve finále zjistíte, že to vlastně bylo dobře, protože konečně děláte to, co vás doopravdy baví.

Přeji vám hodně sil do zkouškového období a pokud máte při učení problém udržet kopncentraci, pak mrkněte sem. V článku se dozvíte, že si stačí úplně obyčejně čmárat a zapamatujete si toho více a mnohem snáz :).