Jedno sobotní ráno

„Mami, víš, že existuje prosoovce?“  „Prosím tě prasoovce, jak jsi na to přišla?“ „Tady to píšou na internetu, v encyklopedii, je tu i na obrázku“. Jdu se své dceři podívat přes rameno, co že to vlastně našla. Dívám se na obrazovku, kde se na nás vedle textu dívá prapodivné zvířátko.

„Prasoovce vejcorodá je jediným známým evropským vačnatcem, která stejně jako například australský ptakopysk klade vejce a přitom kojí svá mláďata. Prasoovce je chována jako domácí zvíře ve Šlesvicko-Holštýnsku především pro svou neuvěřitelnou mléčnou produkci.“

Roztomilý nesmysl, že by apríl? A co je to vlastně za stránky? Jo aha necyklopedie! „Ne všemu, co najdeš na internetu je možné věřit“, poučuji dceru.

Sice se na hlavní stránce píše, že se jedná o hypermoderní digitální encyklopedii, ale následuje úsměvné varování: „ Necyklopedie může obsahovat politicky nekorektní obsah, sprostá slova a jiné nevhodné formulace a obrázky. Proto by ji nikdo neměl číst, a kdyby ji přesto četl, měl by to co nejrychleji zapomenout.“

O týden později

Sedím v komisi u státních závěrečných zkoušek, a zatímco student prezentuje svou bakalářskou práci, listuji její textovou částí. Mrknu na obsah, poděkování, úvod, prolistuji jednotlivé kapitoly, zastavím se u závěru. Ještě rychle zkontrolovat seznam literatury. Oči mi padnou na jeden z odkazů v seznamu zdrojů použitých v práci. Mezi skripty a normami se skví necyklopedie.

Ne nadarmo se říká: „Nevěř všemu, co ti kdo řekne“. Vyznat se dnes v nepřeberném množství informací, které se na nás valí ze všech stran, je mnohdy hodně náročné. V dobách, kdy internet teprve vstupoval do našeho světa a informací bylo ještě relativně málo, stalo se sousloví “je to na internetu, tak to musí být pravda“ mantrou mnoha lidí. Dnes máme opačný problém. Informací je nadbytek a je velmi těžké se v nich orientovat.

Informace kolem nás

S informacemi se setkáváme v osobním i profesním životě neustále, musíme je vyhledávat, třídit, zamýšlet se nad nimi i je předávat dál.

Dnes, více než kdy jindy, je potřeba důležité a relevantní informace velmi pečlivě hledat a posuzovat. Jinou váhu budou mít informace získané z webu Jana Omáčky z Horní dolní a jiné ze stránek instituce, která se danou problematikou zabývá systematicky a dlouhodobě. Přehledný návod, jak se na poli různých zdrojů informací orientovat, naleznete v e-booku zdarma – 7 kroků k vymazlené studentské práci. Prvním krokem by tedy vždy měla být kontrola zdroje, respektive zdrojů.

Zdroje informací

Mezi ty nejužívanější u nás patří wikipedie, ale i tady je potřeba mít se na pozoru. Dokonce se traduje historka, kterak se slečna se svým milým přela o názvu hlavního města jedné z málo známých zemiček. Rozhodli se svou při vyřešit právě pomocí wikipedie a zkušenému příteli se podařilo název města včas změnit ve svůj prospěch.

Takže pozor, tato encyklopedie je fajn pro prvotní seznámení se s hledaným problémem, pak je ale dobré hledat dál a své „nálezy“ konfrontovat s dalšími, minimálně dvěma či třemi zdroji.

Mezi zdroje hodnověrnější patří například státní a vědecko-výzkumné organizace nebo stránky firem, které se zabývají vámi studovaným oborem.

Dalším zdrojem informací je volně přístupný webový vyhledávač Google Scholar, který umožňuje vyhledávat informace z mnoha různých oborů i zdrojů. Naleznete zde ucelené informace zahrnující knihy, odborné články, disertační práce i třeba abstrakty a články od akademických nakladatelství nebo odborných společností. S mnoha dalšími dostupnými zdroji se můžete seznámit v e-booku zdarma – 7 kroků k vymazlené studentské práci a také v e-booku Rady a inspirace, jak psát studentské práce.

Většina škol také nabízí svým studentům přístupy ke zdrojům, které jsou jinak zpoplatněné. Je tedy dobré začít svou pouť na stránkách školní knihovny.

Hodnocení informačních zdrojů

Kvalitu informačních zdrojů můžeme hodnotit podle různých hledisek. Jedním z nich je odbornost autora, o které již byla řeč. Veškeré informace by měly mít autora, o jehož způsobilosti v daném oboru se čtenář může přesvědčit. Vodítkem je také styl podání informace a gramatická správnost.

Dalšími hledisky jsou objektivnost a nezaujatost. Důležitá je také ucelenost, kdy by informace neměly být vytrženy z kontextu ani účelově upravovány. V neposlední řadě je podstatným kritériem aktuálnost. Zdroje, které uveřejňují zastaralé informace, samozřejmě nepůsobí věrohodným dojmem.

Rada na závěr

Takže při psaní odborných textů myslete na to, že je potřeba informace získávat ze zdrojů důvěryhodných a také si je z více různých zdrojů ověřit. Dále mějte na paměti, že existují informace, které by neměl nikdo číst a když už si je přečte, pak by je měl zapomenout a pokud je nezapomene, neměl by je psát do odborné práce.