Žijeme obklopeni informacemi, ale také dezinformacemi a nejrůznějšími fámami. Vyznat se v nich je složité jak v běžném životě, tak také, přeneseně, při psaní diplomových a dalších akademických prací.

Krásně celou situaci dokresluje citát českého podnikatele a vizionáře Mila Mahdalla, který můžeme snadno vztáhnout také na tvorbu diplomové práce:

„Problém většiny lidí není v nedostatku informací. Jejich největší problém je, že neví, kdy, kterou a jak správně použít, aby jim to v životě fungovalo.“

Orientovat se ve zdrojích, které pro svou práci potřebujete, vyhledávat informace, na kterých postavíte své myšlenky není snadné. V následujícím textu najdete pět tipů, které vám na vaší cestě pomohou.

Kritéria kvality informačních zdrojů

Kvalitu informačních zdrojů můžeme hodnotit podle různých hledisek. Mezi ta základní patří odbornost autora. Dále pak objektivnost a nezaujatost prezentování informaci. Důležitá je také ucelenost a v neposlední řadě je podstatným kritériem aktuálnost. Pojďme se na jednotlivá kritéria podívat podrobněji.

Odbornost autora

Prolustrujme si autora, je skutečně odborníkem v oblasti, která nás zajímá? Nebo je sice odborníkem, ale v oblasti jiné.

Když se v roce 1914 konal v Praze sjezd českých přírodozpytců, lékařů a inženýrů, byli tam v podstatě všichni vysokoškolsky vzdělaní lidé, tehdy ještě se širokým rozhledem. Dnes už je situace jiná, a hlubší poznání v mnoha oborech přineslo rozdělení na, tu širší tu užší, specializaci.

I dnes se můžeme setkat s tím, že se věhlasný odborník ve svém oboru vyjadřuje k oboru naprosto odlišnému a je automaticky považován za znalce. Netvrdím, že jeho názory musí být chybné, jen bychom v podobných případech měli být obezřetní. Nechali byste si vyndat slepé střevo od astrofyzika s Nobelovou cenou?

Kromě odborníků můžeme mnohé informace získat také od laiků, kteří se daným tématem dlouhodobě a do hloubky zabývají. Samozřejmě záleží také na oboru. Mnozí amatéři mohou mít a mnohdy také mají v námi zkoumaném oboru rozsáhlé znalosti, ale i tady platí pravidlo důkladného prověření. Opravdu se o daný obor zajímá a studuje nové poznatky? Nebo je to jen „všeználek“ dělající ramena na sociálních sítích?

Je dobré zaměřit se také na působiště autora. Je z vědecké instituce, státní správy nebo soukromé sféry? Vodítkem je, mimo jiné, i styl podání informace a v neposlední řadě také gramatická správnost 😊.

Objektivnost

Informace, ze kterých ve své práci vycházíte by měly být objektivní. Samozřejmě opět ve vztahu k vašemu tématu. Neměly by být tendenčně zaměřené, vždy citujete fakta, ne dojmy.

Nezaujatost

S objektivností souvisí také nezaujatost. Pokud se zabýváte tématem, které je hodně konfrontační, opatřete si zdroje z obou „táborů“. Má se například zbourat významná historická stavba? Prozkoumejte názory obou stran. Sami určitě cítíte, že důležitý nebude jen pohled starousedlíků, ale také statický posudek. Stejný princip lze vztáhnout i na příklady, kde to není tak markantní.

Ucelenost

Důležitá je také ucelenost, informace by neměly být vytrženy z kontextu ani účelově upravovány. Tento fakt je zcela zřejmý, ale v praxi s ním může být trochu potíž. Rozhodně se vždy snažte dohledávat původní zdroje. Částečně také tento problém odstraní už důkladně provedený bod jedna.

Aktuálnost

Zdroje, které uveřejňují zastaralé informace, nepůsobí věrohodným dojmem. Na druhou stranu, pokud se věnujete například historii, pak se zkoumání historických pramenů nejspíš nevyhnete. Ale i zde platí, že je rozdíl mezi údaji historickými a zastaralými, tedy takovými, které už byly historiky před vámi vyvráceny. Pokud ovšem není cílem vaší práce právě konfrontace 😊.

Historické okénko na závěr

Vzpomínám si, jak jsem kdysi v „pravěku“ potřebovala do školy zjistit, co je to varan. No to je přece snadné, stačí párkrát kliknout a „strýček gůgl“ nám ho ukáže i s obrázkem. Ovšem byly doby, kdy člověk musel obtelefonovat (pokud měl to štěstí a zavedenou pevnou linku, mobily byly stejné sci-fi jako počítače, jinak musel s hrstí drobných do telefonní budky na ulici 😊) příbuzné a přátele. A pokud mu neuměli poradit, vedly další kroky do knihovny.

Zní to náročně, ale na druhou stranu, pokud už jste nějakou informaci složitě získali, utkvěla vám v paměti. Dnes je získávání informací, údajů i dat mnohem snazší, o to složitější ale je se v nich vyznat. Rozlišit ty podstatné od nánosu zbytečností, poznat, zda pochází z důvěryhodného zdroje a jsou pro nás relevantní je čím dál tím těžší.

Tak vám přeji úspěšnou plavbu v moři informací 😊