Udržet pozornost nebývá snadné. Říká se, že se člověk vydrží plně soustředit pouhých 20 minut, což je docela málo, zvlášť pokud přednášky trvají hodinu a půl, ba i déle. S tím, že nám myšlenky v průběhu času začínají utíkat k jiným tématům, než je právě probíraná konstrukce turbín, mnoho nenaděláme. Co ale udělat můžeme, je snažit se, aby se nám nerozutekly příliš. K udržení myšlenek na uzdě nám může výborně posloužit docela obyčejné čmárání.
Udržení pozornosti čmáráním
Sedím u státnic a protože se ode mne právě neočekává žádná aktivita, myšlenky se pomalu toulají a v poznámkovém bloku přede mnou, vznikají všelijaké čmáranice, domečky, stromečky, kytičky,… Mrknu ke kolegovi vedle – jeho poznámky se hemží pečlivě vyvedenými vrtulkami a spirálkami.
„Nečmárej si do toho sešitu/učebnice!“ „Poslouchej, co ti říkám a nečmárej si pořád.“ „Nečmárej a soustřeď se!“ Možná jste tyto a podobné věty také v dětství často slýchávali. Zvlášť paní učitelky je mají v oblibě. Nicméně vězte, že je tomu přesně naopak. Právě díky „čmárání“ udržujeme svou pozornost a lépe se tak soustředíme.
Ideální samozřejmě je, pokud se naše čmáranice aspoň trochu vztahují k tématu a my si tak děláme více či méně kreslené poznámky. Náš mozek se plně zaměstná a mnohem více si pak zapamatujeme. Výborné účinky, které má čmárání na naši paměť, popsal profesor psychologie Allan Pavio už v sedmdesátých letech minulého století ve své teorii duálního kódování1.
Při svých výzkumech vycházel z toho, že vjemy vizuální a vjemy verbální zpracováváme různými kanály, čímž si vytváříme jiné záznamy informací v naší paměti, lépe se soustředíme a také si předkládané informace snáz zapamatujeme.
K podobným výsledkům došla také britská psycholožka Jacqueline Andrade. Ta v roce 2010 uskutečnila zajímavý experiment, kdy skupina čtyřiceti dobrovolníků poslouchala monotónní telefonickou zprávu uvádějící jména účastníků večírku. Zatímco polovina dobrovolníků zprávy pouze poslouchala a zapisovala jen jména účastníků plánovaného večírku, druhá polovina měla za úkol kromě zapisování jmen malovat geometrické obrazce. Výsledek experimentu asi nikoho nepřekvapí :). Čmárající skupinka si zapamatovala o téměř 30 % jmen více než skupinka pasivně zapisující.
A hlavní důvod? Psychologové se shodují, že hlavní přínos onoho čmárání je především v tom, že nás udržuje tady a teď. Naše mysl se netoulá, kde nemá, a my tak zůstáváme v přítomnosti.
A co z úvodního povídání vyplývá a může nám pomoct?
Učte se a čmárejte si. I docela obyčejné malůvky různých obrazců, kytiček či srdíček pomáhají udržet vaši pozornost.
„Doodling“ – čmárání
Pod tímto pojmem se skrývá ono obyčejné bezmyšlenkovité čmárání. Ovšem i z obyčejných malůvek dokáží psychologové vyčíst spoustu informací o vaší osobnosti. Čmáráte si v dolním rohu? Pak jste nesmělí a podceňujete se. Pokud své malůvky umisťujete naopak k hornímu okraji, jste osobou cílevědomou a suverénní. Také tvary obrazců mohou mnohé napovědět. Zatímco lidé s logickým uvažováním prý dávají přednost čtvercům a obdélníkům, snílci si malují kolečka.
Můžete výše uvedeným tvrzením věřit nebo je považovat za „šamanství“, to už záleží na vás, ale schválně se na své malůvky podívejte :).
Čmárání, neboli „doodling“, pozitivně ovlivňuje paměť a pomáhá v soustředění.
Na vyšší level své čmárání posunete, pokud se vaše malůvky budou týkat tématu a stanou se tak vlastně kresleným doplněním vašich poznámek. Více o psaní poznámek si můžete přečíst tady.
„Skečnouting“ – kreslené poznámky
„Skečnouting“ představuje psaní poznámek, při kterém kombinujete text s obrázky. Za zakladatele lze považovat ilustrátora a designéra Mika Rohdeho, který dal obyčejnému bezmyšlenkovitému čmárání řád a strukturu.
Pokud už na přednášku přijdete, je škoda trávit čas koukáním z okna 🙂
Mnohem užitečnější je snažit se soustředit. A protože udržení pozornosti není, jak už jsme si řekli v úvodu, zrovna jednoduché a nevydržíme se koncentrovat dlouho, je dobré, dělat si k výkladu také obrázkové poznámky.
Již zmiňovaný Allan Pavio svými experimenty dokázal, že si lépe vybavíme právě obrázek než slovo. A pokud už si nějaká slova zapamatujeme, pak jsou to zpravidla slova, která si dokážeme představit, zatímco slova abstraktní nám do hlavy tolik nelezou.
Na malování poznámek nemusíte mít žádný malířský talent, naší paměti je celkem jedno, kreslí-li obrázek Pablo Picasso nebo Jan Vomáčka.
Bezmyšlenkovitě čmárat si můžete cokoliv a i tak si toho zapamatujete zhruba o třetinu víc, než jen z pasivního poslechu.
V průběhu přednášek, ale také při učení na zkoušku si zkuste malovat cíleně.
Učíte-li se funkce motoru, pravděpodobně si prostudujete jeho schéma, je-li předmětem vašeho zájmu kostra psa, asi se taky mrknete na obrázek, tady je to celkem jasné. Čmárat si obrázky k poznámkám ale můžete i v jiných oblastech studia. Učíte se nudná data bitev a jména generálů? Nakreslete si je. Vousatá postavička s mečem proti holobrádkovi na koni vám pomůže zapamatovat si datum bitvy a její účastníky snáz, než jen suché memorování nicneříkajících dat.
Užijte si soustředěné čmárání 🙂
Odkazy na zdroje:
1HEDBÁVNÝ, Jan. Teorie duálního kódování. M-TIV [online]. Pedf CUNI, 2008 [cit. 2019-03-21]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2008_Teorie_dualniho_kodovani_Hedbavny/
2ANDRADE, Jackie. What Does Doodling do?. APPLIED COGNITIVE PSYCHOLOGY [online]. Wiley InterScience, 2009, 24 [cit. 2019-03-21]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1002/acp.1561
