Zkouškové období – zkouška nervů i paměti

Zkouškové období – zkouška nervů i paměti

„Vysokoškoláci tvrdě studují 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 2 týdny v roce.“ (Vtipy o VŠ)

Zkouškové období je pro mnoho studentů, ale věřte, že i vyučujících, stresové období, letos navíc ještě „zpestřené“ řadou opatření. Takže ať už se budete potit v roušce nebo pečlivě přeměřovat vzdálenost od souseda u zkoušky kontaktní nebo instalovat potřebný software a kamery pro zkoušku distanční, věřte, že s následujícími tipy vám učení půjde skoro samo. Kromě tipů najdete v tomto článku také pár vtipů pro povzbuzení ducha.

Dobrý plán je základ

Základem úspěchu je plánování. Plánování zkoušek, jejich pořadí i času, který na učení potřebujete. Proto si vše důkladně rozmyslete.

Doba studia se liší mezi školami, obory i předměty. Za sebou už pár zkoušek určitě máte, a pokud ne, tak stejně máte aspoň představu, jak dlouho vám trvá se něco nového naučit.

Do svého plánu zahrňte nejen celkovou dobu přípravy, ale zohledněte také, zda se vám lépe učí ráno, odpoledne nebo pozdě večer.

Kromě času učení si nezapomeňte naplánovat neméně důležitý čas odpočinku. Nejhorší je, takové to přebíhání od činnosti k činnosti, kdy děláte všechno a vlastně nic. S tím úzce souvisí odkládání, neboli prokrastinace.

Právě odkládání učení nebo jiné činnosti, často vede k tomu, že máme sice v lepším případě vygruntováno v horším shlédnuto x dílů oblíbeného seriálu, ale na učení jsme se ani nepodívali. Na tipy jak se vypořádat s prokrastinací, se můžete podívat sem.

Nenechte se do víru odkládání vtáhnout a čelte mu plánem. „Teď se budu dvě hodiny učit a pak si dám kafíčko a kouknu na fb“, je určitě lepší plán, než: „Celé dopoledne se budu učit, vůbec nevadí, že si při tom sjíždím sociální sítě.“ Hádejte, kdy se toho naučíte víc 🙂

A když už je řeč o odpočinku, ten aktivní na čerstvém vzduchu vás nikdy nezklame 🙂

Druhým důležitým krokem jsou materiály, které ke studiu budete potřebovat.  Stačí vám zápisky z přednášek? A máte všechny? Pokud ne, je nejvyšší čas začít je shánět u snaživějších spolužáků, jejich písmo se vám daří přečíst 🙂 Pokud potřebujete skripta nebo publikace, které nejsou snadno dostupné, včas si je zajistěte, nebo se domluvte se spolužáky na spoluučení.

Když už máte naplánovaný průběh zkouškového období, můžete se pustit do plánování jednotlivých zkoušek. Naporcujte si svého mamuta a rozdělte si učení na jednotlivé porce, na závěr si nechte čas na zopakování i „uležení“ všeho, co už umíte.

Říká se, že úsilí se rovná práce krát čas. Tedy, že čím méně času na zkoušku máte, tím intenzivněji studujete. To je jistě pravda, na druhou stranu, ne každý je takový střelec, že si nechá vše na poslední noc před zkouškou, a ne vždy se vám to také vyplatí.

Večer před zkouškou jděte raději včas spát, protože vám už stejně nezbývá, než se dát na modlení a doufat, že všechno dobře dopadne.

To se takhle jednou Svatý Petr rozhodne zjistit, jak jsou na tom pražští studenti při přípravě na zkoušky. Povolá tedy anděla, ať zjistí, co se dole děje. Je jeden měsíc před zkouškami a anděl hlásí:
„Medici se učí a ekonomové a právníci chlastají.“
Týden před zkouškami:
„Medici si už opakujou, všechno umějí, ekonomové začínají číst skripta a právníci chlastají.“
Večer před zkouškami:
„Medici jsou už naučený, uměj to pozpátku, ekonomové dočetli taktak skripta a právníci se modlejí.“
Svatý Petr povídá:
„Modlejí říkáš? No tak to jim pomůžeme…“

(Vtipy o VŠ)

Jak pracuje naše paměť

Když už se učíte, učte se efektivně. Hodí se vědět, jak pracuje naše paměť a chytře toho využít. Naše paměť má tři fáze.

*První fází je zapamatování. Něco nového si přečteme nebo někde slyšíme a buď to hned zase zapomeneme, nebo si to zapamatujeme, a to buď bezděčně, nebo s vynaložením úsilí, což bývá při přípravě na zkoušky nejčastější. Tady nám mohou pomoci různé mnemotechnické pomůcky, říkanky, obrázky a samozřejmě také pochopení toho, co čteme nebo slyšíme.

*Druhá fáze je pamatování, tedy uchování informace v paměti. Je to čas od zapamatování k vybavení. A zde vstupuje do hry také zapomínání, často zahrnuté v zoufalé větě: „Ještě včera jsem to uměl.“ Doba zapomínání závisí na řadě faktorů a velmi názorně ji ukazuje Ebinghausova křivka.

„Opakování matkou moudrosti“

Hermann Ebbinghaus patřil na konci 19. století k průkopníkům ve výzkumu paměti. Podle jeho křivky během pouhých 20ti minut zapomeneme skoro polovinu toho, co jsme se tak pracně naučili. A křivka strmě klesá dál, po uplynutí jednoho dne už si pamatujeme pouze třetinu naučené látky, poté už má křivka tvar trochu milosrdnější a po měsíci máme v paměti zhruba 20 % původně naučeného.

Místo abychom z křivky upadali do depresí, se ji můžeme pokusit využít v náš prospěch a zařadit do učení nových věcí pravidelné opakování.  To podstatné bychom si měli zopakovat už po 10 minutách a potom druhý den.

*Třetí fází paměti je vybavování. Tedy u zkoušky to nejdůležitější. Při učení hraje významnou roli také náš zájem nebo naopak nezájem. Učení se něčeho, co nás nebaví a nezajímá, je mnohem otravnější a trvá déle. Proto je dobré se snažit s obsahem méně oblíbeného předmětu aspoň trochu skamarádit. S tím je také spojen jeden paradox, kdy si mnohem snáz zapamatujeme pitomosti, než potřebné údaje. 

Praktické rady a tipy, které oceníte nejen ve zkouškovém období, přináší článek 5P pro lepší paměť, který najdete tady.

Zkouškové období je nedílnou součástí vysokoškolského studia. Sice nám přináší stres, na druhou stranu sebou nese i nové výzvy, a když jím úspěšně projdeme, přichází radost, úleva i hrdost, že jsme to zvládli. 

Rady a tipy, jak období zkouškového úspěšně přežít a v plném duševní zdraví se dočkat prázdnin, najdete také v článku „Zkouškové období v klidu a s přehledem“, který si můžete přečíst tady.  

Student přijde na zkoušku, vytáhne lístek s otázkou, přečte, nahodí zdrcený výraz a ptá se: „Pane profesore, můžu si vytáhnout jinou otázku?”
„No, tak dobře,” povídá profesor s očividně dobrou náladou.
Ale toto se opakovalo několikrát, až nakonec profesorovi došla trpělivost a povídá: „Dejte mi index!”
A zapsal mu za tři.
Když student celý šťastný odešel, asistent se ptá: „Proč jste mu to dal? Vždyť nic nevěděl.”
„Něco vědět musel, když tak usilovně hledal!”
(Vtipy o VŠ)

Tak ať jsou vaši zkoušející stejně optimističtí 🙂

Kristýna Neubergová

Jsem vysokoškolskou učitelkou a expertkou na psaní odborných textů. Baví mě učit jak efektivně a věcně správně psát seminární, bakalářské, diplomové a jiné odborné práce. Více se dozvíte zde>>
Close Menu