„Tak teď už jenom dát dohromady abstrakt, vymyslet klíčová slova a hurá, mám hotovo!“ Slýchám často od studentů celkem radostně znějící větu. Po ní většinou, již méně radostně, zazní otázka: „Co do toho abstraktu vlastně patří?“

Abych těm z Vás, kteří si právě podobnou otázku pokládáte, ušetřila čas, a ostatním přinesla trochu zábavy i poučení, připravila jsem pro Vás následující text.

K tomu, abyste ocenili klíčová slova, ale nemusíte zrovna psát akademickou práci. Na základě klíčových slov hledáte, jaký si koupit kabát nebo mobil, vybíráte prázdninovou destinaci nebo zajímavý film či knihu.

Abstrakt v běžném životě sice tak rozšířený není, ale nikdy nevíte, kdy se Vám informace o něm mohou hodit.

Článek jsem pro větší přehlednost rozdělila do dvou částí, začínáme klíčovými slovy a pak přejdeme k abstraktu. Na závěr na Vás pak čeká ještě překvapení v podobě bonusu s názvem Jak si usnadnit vyhledávání.

Klíčová slova jsou klíčem k informacím

Klíčová slova je dobré promyslet na samém začátku naší práce. Jedná se o jednoslovné či víceslovné výrazy, které charakterizují naše téma. Pomocí klíčových slov vyhledáváme zdroje informací, najdeme si články, knížky, elektronické publikace, které souvisí se zadaným tématem a ze kterých můžeme čerpat mnohé údaje.

Informace pak samozřejmě správně ocitujeme, abychom nebyli označeni za plagiátory.

Při definování klíčových slov a následném vyhledávání se zpravidla pohybujeme po jednotlivých krocích a svá klíčová slova postupně zpřesňujeme.

Pro ilustraci využijme například Google Scholar, který umožňuje vyhledávání odborných článků, knih, diplomových a dalších akademických prací z mnoha různých oborů. Google Scholar slouží nejen studentům, ale také učitelům a vědeckým pracovníkům obecně. Na rozdíl například od Wikipedie, zde nalezené informace, bývají relevantní a důvěryhodné.

Vraťme se ale zpět ke klíčovým slovům a zkusme se například dopátrat ke zdrojům zabývajícím se otázkou znečištění ovzduší, které způsobuje doprava, konkrétně ke znečištění prachovými částicemi.

Příklady při vyhledávání klíčových slov v Google Scholar:

Na první pokus „Emise z dopravy“, vám naskočí 15 100 odkazů, z nichž se mnohé netýkají pouze znečištění ovzduší, ale také například hluku, protože slovo emise má širší význam. 

Po zpřesnění dotazu na „Znečištění ovzduší z dopravy“ se nám nabídne 9 480 výsledků.

 Zkusíme-li náš dotaz ještě více zpřesnit zadáním klíčových slov „Znečištění ovzduší prachovými částicemi z dopravy“ získáme „pouhých“ 1370 výstupů.

Co s tím teď dál? Dalším vodítkem je určitě zdroj. Otázce výběru důvěryhodných zdrojů jsem se více věnovala v  článku Prasoovce, aneb není informace jako informace.

Podíváme se, odkud jsou autoři článků a také na to, kde jsou informace publikovány, zda je článek lektorovaný apod.

Důležitý je samozřejmě také rok vydání, aby naše informace byly aktuální 🙂

A pokud jsme dospěli k závěru, že by pro nás zdroj mohl být zajímavý, podíváme se právě na abstrakt.

Abstrakt není abstraktní

„Už mi chybí jen abstrakt ….. Proboha, k čemu vlastně slouží a co mám ještě vymýšlet?…. Tak vezmu kousek z úvodu a kousek ze závěru a je to. Nebo ne?“

Úvodem se tedy podívejme, k čemu abstrakt vlastně slouží. V předchozím textu jsme si posvítili na klíčová slova a jejich význam je docela zřejmý. Pomáhají nám vyhledávat relevantní informace. Abstrakt je takový další krok, který slouží k upřesnění toho, zda námi vyhledaný zdroj je skutečně tím pravým.

Na základě zadání klíčových slov získáme větší či menší množství odkazů.  Než se začneme prokousávat full texty, zastavíme se právě u abstraktu. A tady už je celkem jasné, k čemu slouží. Měli bychom se z něj letmým čtením dozvědět, o čem daný článek skutečně pojednává a zda v něm můžeme najít pro nás potřebné informace.

Samotné slovo abstrakt pochází z anglického abstract a znamená v zásadě stručný výtah. Abstrakt u akademických prací se řídí normou ČSN ISO 214 Abstrakty pro publikace a dokumenty a jeho délka se u akademických prací pohybuje okolo 500 slov, takže se nejedná o žádné rozsáhlé literární dílo.

Ze správně napsaného abstraktu  by se čtenář měl minimálně dozvědět:

• Co je hlavním tématem práce a jaké problémy jsou zde řešeny
• Jaké metody jste použili a k jakým výsledkům jste došli

Správně napsaný abstrakt tedy šetří čas při studiu a vyhledávání zdrojů informací. Může se stát, že i téma Vaší práce zaujme některého z dalších studentů. Podle klíčových slov usoudí, že je to přesně o tom, co právě potřebuje a pro jistotu, než se vydá do knihovny nebo začne práci stahovat, se mrkne ještě na abstrakt.

Bude-li v něm pouze obligátní: „Práce s názvem Městské křižovatky se zabývá otázkou křižovatek ve městech“, asi mu to v rozhodování moc nepomůže. Proto se při jeho psaní snažte myslet na budoucí čtenáře své práce.

Jak by měl abstrakt vypadat a na co bychom při jeho psaní neměli zapomenout, si můžete přečíst v e-booku s názvem Rady a inspirace, jak psát studentské práce, kde najdete jak stručnou osnovu, které se při psaní můžete držet, tak také vzorový příklad pro inspiraci.

Jak si usnadnit vyhledávání

Vyhledávání si můžeme usnadnit a urychlit použitím různých typů operátorů, nejčastěji se jedná o logické operátory Booleovské a operátory proximitní. Podívejme se na oba typy operátorů podrobněji.

Booleovské operátory

Tyto operátory vyjadřují logické vztahy mezi hledanými klíčovými slovy, proto se jim také říká logické operátory.

Mezi nejčastěji používané patří:

AND – logický součin – klíčová slova musí být obsažena všechna. Například: „Emise AND dopravní“ vyhledá zdroje, kde jsou uvedena obě tato klíčová slova.

Příklady:

„Dopravní AND emise“ – Přibližný počet výsledků v Google Scholar: 14 700

„Diplomová AND práce“ – Přibližný počet výsledků v Google Scholar: 182 000

OR – logický součet – ve výstupu musí být obsaženo aspoň jedno z klíčových slov, tedy zadáním výrazu „Emise OR dopravní“ získáme články a další zdroje obsahujícím buď slovo „emise“ nebo slovo „doprava“.

Příklady:

„Dopravní OR emise“ – Přibližný počet výsledků v Google Scholar: 103 000

„Diplomová OR práce“ – Přibližný počet výsledků v Google Scholar: 1 870 000

NOT – logická negace – při použití tohoto operátoru nesmí výstupy obsahovat slovo za operátorem. Zadáme-li tedy „Emise NOT dopravní“, budou nám nabídnuty zdroje, týkající se emisí, ale nikoliv ve vztahu k dopravě.

Příklady:

„Dopravní NOT emise“ – Přibližný počet výsledků v Google Scholar: 2 930

 „Diplomová NOT práce“ – Přibližný počet výsledků v Google Scholar: 37 200

 Z uvedených příkladů je zřejmé, že pokud zvolíme sousloví klíčových slov, z nichž jedno je velmi obecné, jako zde „práce“, snadno na nás vypadne přes milion odkazů. Proto je nutné se nad volbou klíčových slov opravdu zamyslet :).

Proximitní (distanční) operátory

Určují pořadí hledaných slov

NEAR – znamená, že se hledaná klíčová slova vyskytují blízko u sebe, ale bez ohledu na jejich pořadí. Pokud potřebujeme pořadí zohlednit, lze použít operátor WITHIN.

Příklad:

„Emise NEAR dopravní“ – Přibližný počet výsledků v Google Scholar: 573

ADJ (adjacent) – vyhledá slova, která spolu sousedí, např.: „emise ADJ dopravní“ vyhledá jak „emise dopravní“ tak také „dopravní emise“

Příklad:

„Emise ADJ dopravní“ – Přibližný počet výsledků v Google Scholar: 31

FOLLOWED BY – klíčová slova lze vyhledat jako frázi

Příklad:

„Emise FOLLOWED BY dopravní“ – Přibližný počet výsledků v Google Scholar: 1 820

Na závěr textu věnovaného vyhledávání bych ještě ráda zmínila, jak řešit situaci, kdy si nejste třeba úplně jisti správným tvarem hledaného slova nebo chcete vyhledávat slovo v různém tvaru – jednotném či množném čísle, v jiném pádě než prvním, apod.

Zde se nabízí možnost využít zástupná znaménka, která nahradí buď celé slovo, nebo jeho část.

Například: Truncation, což znamená možnost krácení podle slovních kořenů, ke krácení mohou sloužit různé znaky, nejčastěji ? nebo *.

Příklad: zadáte „les?“ a získáte odkazy na slova les, lesní apod.

Dalším příkladem může být Wild cards. Zástupné znaky nejčastěji opět ?, *, nebo také # apod. nahrazují část slova uprostřed.

Příklad: Nevíte-li, zda se píše disertační nebo dizertační práce, dáte vyhledávat di*ertační a máte po starostech.

Používané zástupné znaky se v různých vyhledávačích mohou lišit, proto je dobré podívat se vždycky do nápovědy.

Závěr

Na závěr malé shrnutí toho, co jste se v článku dozvěděli. V jeho první části to byla otázka klíčových slov, takže už je určitě neberete jako nutné zlo, ale naopak jako dobré pomocníky.

Ve druhé části jste se seznámili s abstraktem. Už víte, že abstrakt lze chápat jako stručný text, který vlastně reprezentuje celou práci. Kromě toho, že je povinnou součástí bakalářských, diplomových a dalších akademických prací 🙂 by měl čtenáře seznámit s obsahem Vaší práce a usnadnit mu rozhodování, zda si ji má přečíst celou.

Abstrakty také hrají důležitou roli při vyhledávání a tvorbě počítačových rešerší.

A na úplný závěr tohoto textu, bych ráda zmínila ještě fakt, že abstrakt musí fungovat samostatně, text tedy musí být čtenáři jasný a zřejmý i bez znalostí dalších souvislostí. Z toho důvodu se snažíme vyhýbat cizím a příliš odborným termínům, které by bylo třeba blíže specifikovat a uvádět bychom zde také neměli ani méně známé zkratky.